Tvrdá šikana a co všechny oběti šikany spojuje

9. 2. 2015 ve 20:44 | Kategorie: Přemýšlení - Thinking | Autor: Lukáš Přibyl, DDV
Milí čtenáři,

filmy, jako jsou například BenX, Mládí bez naděje, The Final, Zkažená mládež a spousta podobných nám ukazují, čeho všeho jsou žáci či studenti (a nejen oni) schopní. Že jsou schopni se často pohybovat na hranici zákona a někdy i zneužívat skutečnosti, že jim v dané chvíli nikdo nemůže jejich zločin dokázat. A to jenom proto, že jim někdo ve třídě není sympatický, že je nějak výrazně odlišný od ostatních třeba ve školní třídě (a podobně). Bez ohledu na to, jestli jeho/její odlišnost je či není dána nějakou nemocí.

Například ve filmu BenX velkou část třídy neobměkčila ani skutečnost, že Ben nebyl zcela zdráv, že byl vlastně autista. No a schválnosti pohybující se často na hranici a někdy i za hranicí zákona nebyly pro útočníky ničím špatným. Navíc se snažili sprostě z toho všeho vylhat a naopak to ještě obrátit proti tomu nemocnému autistovi. Na straně druhé ve snímcích jako je třeba The Final nebo Zkažená mládež se setkáváte s tím, že téměř celá šikanující třída zaplatila cenou nejvyšší... tedy svými životy. Ti spolužáci si vlastně pohrávali s "časovanou bombou".

Ne nadarmo se tak správně říkává "tak dlouho chodíte s hrncem pro vodu, až se ucho utrhne". Nebo-li tak dlouho tvrdě šikanujete, až vás prostě všechny někdo vystřílí. Někdy obrazně a někdy doslovně. A tak se stalo i konkrétně ve výše zmíněném filmu Zkažená mládež.

Jde o to, že šikanované oběti se dostávají do natolik dlouhodobě náročné a psychicky vypjaté situace, kdy je potřeba chápat i jejich způsob řešení a tedy z více než jen jednoho úhlu pohledu. Za jiných okolností by se jednalo o zcela nepřijatelné jednání (ať už kohokoliv), ale takhle je naprosto v pořádku, že i když za svůj čin zaplatí vězením ne-li přímo svým životem, tak alespoň po zbytek svého života budou tyto oběti šikany mít v sobě velice příjemný pocit za to, že spáchali čin pomsty, že se k tomu takzvaně "dokopali" a mají alespoň díky tomu jakýsi vnitřní klid.

Čímž ani jednu stranu neomlouvám - jen poukazuji na jistá (vcelku pochopitelná) zachování se - a následně případné dopady.

Takže byť jsou sami obětí konkrétně tvrdé šikany, přesto půjdou do kriminálu za to že se pomstili. Budiž, je to jejich volba. Takové oběti to všechno vidí pochopitelně přes závoj svých silných pocitů pramenících z dlouhodobého týrání. Po vstupu do kriminálu tak alespoň žijí s velice příjemnou myšlenkou, že se pomstili tak jak chtěli a zničili každého, kdo ničil život jim.

Závěrem bych jen zvýraznil a poukázal na svůj názor a sice že... šikanované oběti sice zvolily zločin, ale já chápu i jejich pocity a celkovou dlouhodobě velice náročnou situaci a tedy i ten pocit vysvobození po spáchání své brutální pomsty. A právě proto se nejedná o zločin v pravém slova smyslu. Je to vlastně "oko za oko - zub za zub". Neschvaluji jednání ani jedné ze stran, ale jen opakuji, že je potřeba to všechno vidět ze všech úhlů pohledu a ne jen z jednoho.

Máte nějaké otázky či připomínky ? Není problém. Níže u tohoto článku nebo v >>> Chatovací místnosti těchto stránek se můžete vyjádřit:

4 komentáře:

  1. Zdá se, že tě ty filmy hodně oslovily právě proto, že jsi byl nejspíš od spolužáků šikanovaný taky. Mám pravdu?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak nejvíce jsem byl šikanován právě před lety na internetu (tomu se říká kyberšikana) - jinak ve škole to zdaleka nebyla šikana v takové míře, jak je výše ve filmech a v článku nastíněno - jak říkám - daleko horší to bývalo na internetu.

      Ale nebudu lhát - vždycky jsem patřil a patrně i nadále budu patřit k té takzvaně neoblíbené menšině.

      Vymazat
    2. Jakpak jsi byl šikanován na internetu?

      Vymazat
  2. Dovedu pochopit rozlícení šikanovaného a případně jeho "neadekvátní" čin - z jeho hlediska.

    OdpovědětVymazat