Duchovní praxe: Pocity nemají v "nejvyšší magii" místo

18. 5. 2015 v 19:45 | Kategorie: Bohové - Gods | Autor: Lukáš Přibyl, DDV

Související články:
  1. Lukáš Přibyl: Mé osobní duchovní dekorum
  2. Duchovní praxe: "Ticho" v hlavě
Milí čtenáři,

je na čase pohnout se trochu dále v naší problematice duchovního dekora. A sice směrem k pocitům. Ty jsou nedílnou součástí snad každého živého tvora. Někteří své cítění využívají jen minimálně (třeba při sexu), jiní je naopak využívají jako nástroj k posílení svého vlivu (třeba) při svých duchovních rituálech. Ať tak či onak, pocity skutečně mohou způsobit (někdy) i velké věci. Ovšem někteří mají smůlu v tom, že se tak stalo ve smyslu negativním.

Pocity, jak jste správně pochopili, je potřeba umět řídit. Ne se jich zbavit úplně a napořád, to ne. A jen ten, kdo své pocity umí (alespoň z té větší části) kontrolovat, ten má otevřenou bránu mezi nejvyšší duchovní. Níže si povíme, jak na to...

Magické působení (jakékoliv) bez vlivu pocitů:
(dokonalost není vyžadována)

- nacházíte se (například) v městském parku, ve kterém se však pohybuje i hodně hlučných dětí
- vaším cílem je provést (jiné) duchovní cvičení a k tomu potřebujete okolo klid
- pomalu a mírně  se nadechujete a vydechujete (jste stále uvolněnější)
- s pomocí svého Já (svou vůlí) znemožňujete sami sobě vnímat nežádoucí hluk
- soustředíte se například jen na přírodu okolo (jste uvolnění)
- v této chvíli se ve vašem nitru stále více rozlévá vnitřní klid, při kterém vnímáte jen přírodu okolo, ale okolní zvuky vám nic neříkají
- jste připraveni a můžete začít se svým magickým působením i v takto hlučném prostředí (úspěšně jste vytěsnili nežádoucí prvky ze svého vnímání)

Není to vždy snadné, ale jste toho schopni. Tím si můžete být jisti.

Cílem není Vás zbavit pocitů úplně. Cílem je, abyste se je naučili ovládat, když Vy potřebujete. A to se Vám může "hodit" nejen v magii, ale i v běžném životě (třeba v pozici generálního ředitele, stejně jako i v případě učitele na základní škole, a jinde).

S přáním pěkného dne,

Autor