Zpráva: S tímto článkem souvisí i tyto informace >>> Vše co vím o psychiatrické nemoci známé jako OCD - Obsedantně-kompulzivní porucha
Milí čtenáři,
ano, jak již ze samotného nadpisu správně vidíte, za každou (obzvláště psychiatrickou) nemoc by člověk měl být v podstatě vděčný. Jistě, pro mnohé z vás to vypadá bláznivě, ale pravda je taková, že když řešení nemoci "chytnete za správný konec", naopak ji změníte ve velice konstruktivní nástroj pro váš (mnohem) lepší život. A kdo není duchovně zaměřený, může si nechat pomoci od jiného (ale duchovně zaměřeného) člověka.
Například výše uvedená (zkráceně OCD) nemoc, kterou jsem si prošel i já a v podstatě ji stále ještě hluboko ve svém nitru mám, mi paradoxně umožnila urychlení mého duchovního vývoje a výrazné posílení mých vnitřních sil. Za což ještě jednou děkuji.
A v podstatě podobně tak, jako v případě té OCD, tak i nežádoucí vliv jiných nemocí lze upravit na vliv žádoucí. Lépe řečeno poučíte se z nemoci, pochopíte jak funguje, co na ni platí (a tak dále) a následně ji s klidným vědomím svého nitra donutíte, aby ne "odešla", ale aby naopak vám pomáhala k životu výrazně lepšímu. Ano je to s jistou dávkou trpělivost a vytrvalosti vskutku možné.
Jasně, teď se zasmějete, že v některých případech to tak "lehké" není... a ano tady musím uznat, že ty extrémní případy jsou vhodné (jak už jsem výše nastínil) pro návštěvu u člověka duchovního, který následně nemocnému poradí co dál.
Pravda ale také je v tom (jak někteří víte), že nemoci se nemají vnímat jen povrchně, ale každý pacient by se měl zamyslet nad tím, kde je "kořen" toho či onoho onemocnění. A to se právě dostáváme k myšlence takzvaných materialistických nemocnic, které při léčení nejdou až ke kořenu, protože kořen by mohli vyléčit jen kdyby lékaři byli současně i plně duchovními lidmi (což zatím ve většině případů nejsou - možná jsou po teoretické stránce ale určitě ne po praktické).
S přáním pěkného dne,
Lukáš Přibyl
Člověk bez vzdělání haní mediky. To je teda gól...
OdpovědětVymazatSouhlasím, člověk by za nemoc měl být vděčný. A obzvláště za psychickou nemoc. Teď jde o tom, aby si to uvědomil a nějak se dál pohnul. Znám lidi, kterým nemoc vůbec nepohnula. A to je škoda. nemoci jsou lekce života. Pokud lekci nezvládneš, přijde znovu, a třeba obtížnější.
OdpovědětVymazat