Levná výzbroj bojovníků proti zločincům z řad Islámistů - část druhá (v krátkosti)

18. 1. 2015 ve 13:27 | Kategorie: Válka proti IS | Autor: Lukáš Přibyl, DDV

Související články >>> Výzbroj bojovníků proti zločincům z řad Islámistů - část první

Milí čtenáři,

minule jsem vám nastínil, jak může vypadat velice levná výzbroj bojovníka, s tím, že nyní budeme pokračovat. Ještě v úvodu chci zdůraznit, že se nejedná o stroj, ale (řekněme) o něco (ve smyslu) jako "lepší rytířská zbroj". Celé je to hlavně o penězích, lépe řečeno je to proto tak zjednodušené, aby to stálo co nejméně peněz. Nikdo neřekl, že nošení takové zbroje bude pohodlné. Hlavní je účinnost úderu a ta tu je. Pojďme se poposunout trochu dál...

Základní informace k výzbroji prvních bojovníků proti Islámistům - část druhá:
(využívá se zde jen základních materialistických možností v boji proti Islámskému státu /IS/)

- než přikročím dál, zdůrazňuji, že všechno je řízeno ručně (malý komunikátor umístěný na jedné z rukou bojovníka NEŘEŠÍ nic, co se týká zbroje jako takové)

- máme tedy jednotlivé dvou-vrstvé kovové (nerezové) pláty, které kopírují jednotlivé části lidského těla (a protože to není přizpůsobivý stroj, tak na každého bojovníka musí být "zvláštní velikost")

- je potřeba zdůraznit, že jednotlivé části jsou obaleny mimojiné izolujícím textilním materiálem (a s tím je nutné vědět, že chvíli trvá než si jednotlivé části zbroje bojovník sám nasadí - takže to NENÍ jak v nějakém sci-fi filmu ! To jen pro případné "rýpaly")

- v prostoru mezi dvěma vrstvami kovových plátů se nachází extrémně chladivý kapalný dusík nebo se může využít takzvaně "suchého ledu" (což je také extrémně chladivý materiál) - toť pro případ, kdy je potřeba udržovat uvnitř zbroje chlad (když se bojovník dostane například do velice horkého prostředí, atd.)

- na zádech bojovníka se nachází mimojiné zdroj elektrické energie pro napájení malého komunikátoru a v případě potřeby i pro zaktivnění všech nebo jen jednotlivých částí posilovače řízení

- v druhé polovině zadní části bojovníkovy zbroje se nachází zařízení pro šlehání ohně (což je mimojiné dobré rovněž, když se bojovník dostane do extrémně chladného prostředí)

Je zde velice zjednodušená forma posilovače řízení (není řízen počítačem, ale ručně):
  1. velice primitivní formou kopíruje pohyb nohou a rukou (vybaven jistými překážkami tak, aby nemohlo dojít ke zlomení té které části lidského těla)
  2. pro vaši představu se jedná (například v případě paží) o připevnění dvou tyčí k umělému ohebnému kloubu
  3. velice primitivní ohebný kloub kopíruje přesně pohyb lokte či kolene (představte si to jako polokouli, která má vyměřenou přesnou úroveň, po kterou, když přijde, tam prostě narazí na překážku - to proto, aby nedošlo ke zlomení lokte či nohy) 
V praxi to vypadá tak, že bojovník po nasazení výše uvedené zbroje, bude mít:

- v prostoru obou zápěstí má zbroj tlačítko - to když bojovník zmáčkne, tak na dvě výše zmíněné tyče s umělým kloubem (připevněné k pažím bojovníka) se vyvine síla (tlak chcete-li) = impulz, který je vyvolán na základě elektrické energie uložené v zadní části bojovníkova těla (není potřebné nějak výrazně velké množství energie, protože posilovač řízení není nutné udržovat na stálo (v případě paží)

- na zápěstí bojovníkovy zbroje se nachází jen dvě tlačítka (jedno pro zapnutí/vypnutí posilovače rukou a druhý pro zapnutí/vypnutí posilovače nohou)

- co se týká pohybu nohou (jedná se o stejný princip jako v případě rukou) ale v tomto případě se jedná o neustálý impulz vydávaný ze zadní části bojovníkovy zbroje (to z toho důvodu, protože jinak by byl bojovník rychle vyčerpán)

- v případě boje je válečník schopen vyvinout takovou sílu, že prorazí svou rukou téměř jakoukoliv zeď (pro bojovníka například rozdrcení jednoho protivníka nebude představovat žádný, ale opravdu žádný problém) protivníkovu hlavu je tak schopen "rozemlít na kaši" během zlomku sekundy (doslova)

- zbroj je možné velice pohodlně i dobíjet či doplňovat jiné zdroje takzvaně i za pochodu (například elektrická energie pro pohyb či benzín pro šlehání plamene) - například na stanicích pro benzín či naftu (navíc je možné zbroj vybavit solárními články pro alespoň částečné dobíjení elektrického zdroje; zbytek se dá dobít právě na benzínových stanicích)

- komunikátor je bezdrátově propojený s malou obrazovkou umístěnou za přední stěnou kovové helmy (funguje to ovšem jen jako jakýsi informátor či chcete-li pro zjišťování informací zvenčí - rozhodně se nejedená o řízení zbroje bojovníka)   

Máte nějaké otázky či připomínky ? Není problém. Níže u tohoto článku nebo v >>> Chatovací místnosti těchto stránek se můžete vyjádřit:

3 komentáře:

  1. No... Energie budeš potřebovat mnoho. Minimálně přesně tolik, abys byl schopen zvednout hmotu jednotlivých částí a to rozhodně málo není. Navíc musí působit po celou dobu provádění pohybu. Nemluvě o tom, že musí být řízený, jelikož takové pohyby jsou sestaveny z velkého množství různých pohybů (některé svaly se napínají, jiné smršťují) Tedy - pokud chceš, aby tyto pohyby měly nějakou účinnost, tak potřebuješ 1) plynulost (kvůli uživateli) - tedy nějaký kontrolní a řídící mechanismus 2) velké množství energie (zvedáš železo kámo a ještě k tomu s tím chceš prorážet zdi) 3) rozhodně ne jeden pohybový mechanismus na končetinu - jinak by to vypadalo jako roboti z padesátkových filmů - tudíž další potřeba řídícího mechanismu. A to sou jenom věci tak z patra, určitě těch problémů bude daleko, daleko více.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Víš, že sem přesně takovou odpověď čekal? Tohle říkáš vždycky, když nevíš, jak oponovat. Ale co kdybys to jednou rozvedl? V čem konkrétně nemám pravdu?

      Vymazat