Orákulum: Knihy a knihovny ve starověkém Řecku

Zveřejněno: 4. 12. 2014 | Kategorie: Orákulum - Oracle | Autor: Lukáš Přibyl

Milí čtenáři,

teď se podíváme na velice zajímavé téma týkající se starověkých knih. Na mě to udělalo velice dobrý dojem, čili pojďme k věci. Budu se vyjadřovat takzvaně v bodech, takže se nelekejte...

- knihy tehdy nebyly známy v takové podobě jak je známe dnes
- publikace se vyráběly ve formě papyrových či pergamenových svitků

- nejstarší díla byla předávána ústně 
- v průběhu šestého století př.n.l. dal vládce Peisistratos příkaz k oficiálnímu zapisování některých informací jako například v případě Homérových textů
- bylo velice obtížné zapisovat prozaická díla, no a proto bylo přikročeno k jejich zápisu (= od šestého století)

- dá se říci, že obchod s knihami se začal výrazně rozvíjet až od pátého století př.n.l.  
- kniha tehdy stála méně než jednu drachmu 

- je dobré, že už v té době jste si mohli založit svou vlastní soukromou knihovnu 
- už se vytvářely i bohaté ilustrace

- co se týká skladování... papyrové svitky umístěné v ochranném materiálu se skladovaly obdobně jako v dnešní době (to znamená na policích a v přihrádkách)

- jak už bylo výše řečeno, bylo možno si už v té době založit svou knihovnu (prvními byli z let 6. století př.n.l. vládci Polykratés a Peisistratos)

- právo číst knihy jinými než významnými osobnostmi nebylo umožněno až do doby pátého století př.n.l.

- prvním kdo vlastnil systematicky řízenou větší knihovnu byl patrně Aristoteles (bylo to zhruba ve 4. století př.n.l.)

- podle Aristotelovy knihovny se vytvářela i knihovna v Alexandrii a to přibližně v roce 300 př.n.l. (ta se dále výrazně rozšířila za časů Ptolemaia II. (okolo 250 př.n.l.)

- výše uvedená Alexandrijská knihovna měla k dispozici zhruba sedm-set-tisíc papyrových svitků    

- řekl bych, že ve starém Řecku byla instituce knihovny mnohem více ctěna než je tomu v současné moderní době počítačů (atd.)

- Alexandrijská knihovna se stala centrem pro helénistickou vzdělanost

- jedna z dalších (ale menších) knihoven byla v Sarápeiu  

- od druhého století př.n.l. rostly knihovny jako "houby po dešti"

- jedna z nich byla vybudována v Pergamu s počtem knih okolo dvě-stě-tisíc

- (nejen) tito vladaři vybudovali své knihovny = Eumenem II. (přibližně 200 př.n.l.), Antaiochos Veliký (přibližně 230 př.n.l.), král Perseus budoval knihovnu v místě zvaném Pelle       

- zcela veřejná knihovna v Athénách (název: Ptolemaion) byla otevřena přibližně v 2. století př.n.l. 

- přestože mnozí autoři neradi poukazovali na soukromé knihovny, přesto jsou důkazy (= papyry) o jejich tehdejší existenci  
Máte nějaké otázky či připomínky ? Není problém. Níže u tohoto článku nebo v >>> Chatovací místnosti těchto stránek se můžete vyjádřit:

2 komentáře:

  1. Nejlépe soukromé knihovny mezi známými moc nezveřejňovat. Půjčíš knihu a už se ti nevrátí. Mám s tím špatnou zkušenost.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Muselo by to být nějakou smlouvičkou ošetřeno.. ne nadarmo se v podobných záležitostech říkává "nejhorší je na toto rodina"

      Vymazat