Přemýšlení: Téma týdne: Moje první blogerské krůčky (2007 až 2014)

Zpráva: Níže uvedený příběh je založený na mnou prožitých skutečných životních událostech.

Bylo, nebylo... ach ne, tak většinou začíná pohádka, a ta to není. I když, abych pravdu řekl, jisté znaky fantazie si s sebou můj příběh opravdu nese. A tak, kde bych měl začít ? No ovšem, nejlépe úplně na začátku...

5. listopad 2007, dopolední hodiny

V dobách temna, kdy jsem ještě nebyl připraven pro život se vším všudy, se začala odvíjet ta lepší část mé historie. Řekl bych, že rychlejší spád v mém životě nastal až v tomto čase, kdy jsem se poprvé seznámil s dívkou jménem Karolína. Tedy od roku 2007 se věci daly rychleji do pohybu a také začínaly dít mnohem zajímavější věci. Pátého listopadu toho roku jsem po vzoru mé tehdy Nejdražší vytvořil primitivní formu blogu v rámci svých prvních kroků světem internetu. Mně jako temnému zrozenci pod vlivem planety Saturn trvalo sice dlouho než jsem se více-méně osamostatnil a celkově výrazně vylepšil, ale za to později se vší parádou, stejně jako slávou. Na což jsem patřičně hrdý.

Dlouhé roky mi pod nohy házela klacky jedna nemoc za druhou a bylo velice těžké nalézt takzvaně zlatou střední cestu. Obzvlášť, když se v průběhu mého vývoje k tomu všemu připojili i někteří nepřejícní lidé. Tedy bylo těžké vytvořit jakýsi kompromis, který by mi pomohl k tomu, po čem jsem kdysi tolik bažil. 

O sedm let později, rok 2014, současnost

Dnes mohu s klidem říct, že mám téměř vše, co jsem kdy vůbec chtěl. Ale jak vidíte, nebylo tomu tak vždy. Šíp času letěl jen jedním směrem a já tak poznával čeho všeho jsou mnozí lidé schopni, kam až jsou ochotni zajít a co život připravil. A tak jsem postupně okolo sebe vytvářel jakýsi druh štítu, který mne dodnes chrání před veškerým "zlem" a vším nepříjemným tam venku či v mé těsné blízkosti.

Rok protínal druhý a já byl tak silnější, odolnější a rovněž moudřejší než kdy dřív. Ale jednu jedinou věc nikdo nikdy změnit nemohl... značnou odlišnost od okolní zatím ještě většinové kultury věku Pátého. A přestože jsem porazil všechny své "vnitřní démony", jediná výrazná řekněme -odlišnost- ve mně zůstala i dál. Což je z jedné strany dobře.

Ne nadarmo se říkává, že "každá mince má dvě strany" - a tak na jedné straně se podobám vyvrheli společnosti, na straně druhé mám k dispozici veškeré pohodlí jako má jen málokdo. Všechno má tak své plus a mínus. Což ostatně platí vždy a všude. Jenže ne všichni jsou s to si vážit toho "plusu" a těžit z něj (mnozí se nechávají až moc ovládat výše zmíněným "mínusem").

I díky tomu jsem urychlil svůj duchovní vývoj. A přestože by se mohlo zdát že na Karolínu a její přátele bych mohl mít jen špatné vzpomínky, opak je pravdou. Ve skutečnosti představovala "nutné zlo" (jak se tak říkává), pro zavedení do pohybu a urychlení věcí budoucích. Za což mohu jen poděkovat. Bez Karolíny bych mnohé důležité věci začínal poznávat o mnoho let později. Takže ještě jednou děkuji...

Jeden rok míjel další a já stál na prahu porážky největšího "démona", který kdy v mém životě byl = OCD (Obsedantně-kompulzivní porucha). Ano, i tu jsem nakonec porazil, ale za jakou cenu ?! V důsledku mé těžce vybudované vnitřní ochrany před znovu-zavedením zmíněné OCD, jsem se stal ještě větším vyvrhelem společnosti než kdy před tím a bezpochyby mě neustálé udržování OCD v izolaci stojí dodnes ne zrovna málo energie denně. Ale celkový stav věcí je rozhodně přijatelnější a představuje tak mnohem "menší zlo", než kdykoliv před tím. 

Za ty roky jsem v sobě probudil (bez legrace) kompletní božství známé z dob řeckého polytheismu a v současné době se má duchovní moc rovná představám monoteistického Boha. A já tak mám to nejdůležitější po čem jsem kdy toužil.

Na vrcholu žebříčku byly jen dvě věci, které jsem nejvíce chtěl a jednu z nich, jak jsem výše řekl, už mám. Tou druhou (na kterou ještě mám svou celou věčnost) je pravá Láska (jedinečný sebeobětující Cit). Ale ten naštěstí už tolik jako dřív nepotřebuji. V současné době není problém si vytvořit magicky živou ženu sám. A ta následně porodí mé dítě. 

Ach ovšemže věřit výše ani níže uvedeným informacím nemusíte, nikdo vás ani nenutí, budoucnost vám vyjeví, kde je pravda. Konec konců proto vždycky všem říkávám "není podstatné, kdo čemu věří, magie nebo chcete-li duchovní síly fungují za všech okolností a proti doslova komukoliv".

Takže z výše uvedeného je jasné, že nic není tak černobílé, jak by si mnozí lidé přáli, aby bylo. Za všechno se tedy platí a v mém případě vysokou cenou. Jenomže je to celé o tom, zda a do jaké míry jste ochotní ji přijmout. Jsem si ale jist, že nelituji ničeho.

Máte nějaké otázky či připomínky ? Není problém. Níže u tohoto článku se můžete vyjádřit: 

Žádné komentáře:

Okomentovat