9. 3. 2015 v 8:33 | Kategorie: Bohové - Gods | Autor: Lukáš Přibyl, DDV
Související články:
- Aristokracie extatické Temnoty aneb co si pod tím představit
- Ó, jak příjemné je nemuset nic a současně moci vše, co se mi zachce !
- Kniha: Bible Temnoty - vydání druhé, rozšířené
pojďme se podívat na další krátký chladný příběh poukazující na čistou Temnotu... takovou, o jaké drtivá většina z vás nemá ani ponětí. Je potřeba zdůraznit, že je nevhodný pro osoby mladí patnácti roků. Nuže, začněmež. Vyprávěl mi ho jeden nejmenovaný stařec na mých cestách po planetě.
"Dlouhá léta jsem se mezi lidmi nudil, a tak jsem si řekl, že vyzkouším něco pro mě ojedinělého. A tak jsem poslechl rady svých vrstevníků a vyšel si výjimečně na jednu z těch jejich zakouřených párty plných chlastu a trávy. Chvíli se mi to jevilo jako docela nudná akcička. A tak jsem si objednal ostřejší pití. K tomu ještě pravý tlustý doutník a pak dál už nic nevím…
Najednou jsem se probral připoutaný na lůžku. Ze svých rozmlžených očí zpozorovávám nemocniční prostory. Zvuky procházejícího personálu to jen potvrzují. Pár dní jsem byl pod zvýšeným dohledem, nevím, jak dlouho to přesně bylo, ale co vím jistě je fakt, že mi pouta rozvázal jeden ze spolu-pacientů. Když personál zjistil, že jsem neškodný, nechali mě už tak být…
Je noc a já pomalu zavírám oči. Jeden z pacientů, Karl se jmenoval, se v mém pokoji náhle probudil a vydal se ven chodbou k ošetřovně. Když zaklepal, po chvíli se dveře otevřely a ve zlomku vteřiny prorazil hruď vycházející sestry. Její tělo se od nervů cukalo, když Karlovi oči ztemněly při pohledu na její ještě tlukoucí krvácející srdce.
„Co je !? Co se děje ?!“ rychle kdosi vyšel z jiné místnosti personálu a Karl jakoby zmizel v nicotě. Díky neviditelnosti, kterou jsem mu propůjčil já, urval postupně stříkající kusy masa a začal je jakoby nepřítomně pojídat. Bylo mu dokonce jedno, že jí syrové a navíc lidské maso. Po celou tu dobu si jako úchylný fanatik prohlížel šokovaného navíc nic netušícího doktora, který se rozkoukával na zakrvaveném místě. Nemohl pochopit kdo to udělal a hlavně kde se teď i se zakrvaveným tělem oběti právě nachází.
Přesto všechno se mu Karl dál díval do očí a téměř hned té sestře vydloubl druhé oko. To si strčil do krvavých úst a pomaličku si olízl jazyk. Jakmile jsem Karla opět zviditelnil, objevil se po krátké době ležící naproti mně. Jakoby se nic nestalo.
Druhý den ráno se ozval křik jedné pečovatelky, když jako první spatřila spícího Karla na zakrvaveném lůžku. Ten se probudil a se strachem v očích říká, že neví co se stalo. Že celou noc spal, že nikde nebyl. Pořád to opakoval dokolečka jako totální blázen. Během té chvíle se ozval další hysterický křik, když spatřili na záchodcích půlku zkrvaveného těla jedné z pečovatelek.
Okamžitě Karla izolovali, nevěřili mu ani slovo a začali zjišťovat, co se přesně stalo… a proč.
Já se jen mírně pousmál při zpozorování toho prvotního šoku. A spokojeně jsem si pak při snídani vychutnával křehké čerstvé rohlíky, které právě přivezly z nižších pater."
Máte nějaké otázky či připomínky ? Není problém. Níže u tohoto článku nebo v >>> Chatovací místnosti těchto stránek se můžete vyjádřit:
Žádné komentáře:
Okomentovat